Po rozpadu Rakouska-Uherska zůstalo na nově vzniklém území Československé republiky mnoho národnostních menšin. Daleko nejpočetnější byla menšina německá. V roce 1921 tvořila v ČSR téměř čtvrtinu celkové populace. Češi i Němci vedle sebe žili po několik staletí v přátelské shodě. Zásadní zlom v česko-německých vztazích nastal po nástupu Hitlera k moci v roce 1933. Nepřátelství mezi Čechy a Němci vyvrcholilo po ukončení druhé světové války, kdy docházelo ze strany Čechů k neomluvitelným excesům. Po prožitých útrapách českého obyvatelstva je možné mnohé excesy pochopit, žádné však nelze omluvit. Lze si jenom přát, aby se podobné události již nikdy neopakovaly.

— Emil Trojan

Mnichovské události v září 1938 zabránily československé armádě, aby bránila svoji vlast. Nebylo ji dopřáno bojovat za svůj národ ani v březnu 1939. Přesto však řada důstojníků a vojáků, zbavená svých uniforem, se postavila nepříteli na odpor. Bylo tomu jak v zahraničí, tak i na domácí frontě, kde byl boj s nacisty zejména krutý. Vlast a národ se po šesti letech okupace dočkaly svobody. A národní hrdinové ocenění. Bohužel po únorových událostech v roce 1948 si dominantní zásluhy za protifašistický odboj přisvojili komunisté. Trvalo neuvěřitelných více než čtyřicet let, než se mohla křivda napravit. Tato kniha je jednou z mnoha náprav zkreslené minulosti a navrácení jmen a cti našim zapomenutým hrdinům.

— Martin Vaňourek